Labyrint revue č. 15-16 / téma: Utopie

"V principu existují dvě utopie. Jedna je skutečná utopie, kterou nelze uskutečnit nebo použít, nebo si ji dokonce nelze ani zapamatovat. Třeba jako science fiction. Ta druhá utopie je opravdovou vizí. Její myšlenky a představy lze zhmotnit a využít. Je to utopie, která je reálnou budoucností a existuje v každé profesi. Bez této utopie jakákoli profese zakrní a zastará. Přesně to se architektuře bohužel občas stává." (Jan Kaplický)

Koupit

Vážení čtenáři,
po velkých tematických číslech kulturní revue Labyrint se nyní věnujeme fenoménu utopie. Termín utopie pochází z řečtiny a znamená "ne-místo", něco, "co nikde není". Poprvé jej užil Thomas More ve slavném spisu v roce 1516. Zdaleka ale nejde jen o vysněné ostrovy s dokonalým, sociálně spravedlivým řádem. Nejenom v tzv. utopické literatuře se setkáváme rovněž s dystopií, opakem utopie. Jakoby obzvláště posledních patnáct let chtělo být ve střední Evropě sítem někdejších idealistických představ o fungování různých bezchybných společností.

V novém čísle Labyrintu vám nabízíme různé pohledy na téma utopie, především ale pohledy kritické. Z bohatého menu vybíráme několik tipů: Jerome Klapka Jerome v humorné povídce Nová utopie z roku 1891 bystře glosuje budoucnost. Aldous Huxley, mj. autor knihy Báječný nový svět (1933), inspiroval kalifornskou psychedelickou komunitu sdruženou kolem B. Eisnera k založení Ostrova (Island Foundation). Švédská básnířka a prozaička Karin Boyeová vydává rok před svou sebevraždou (1940) román Kallocain, ovlivněný jednak Huxleyho dílem, ale především pak osobní negativní zkušeností z návštěvy nacistického Německa. Nesmí tu chybět ani Italo Calvino a jeho Neviditelná města (1972). K tématu patří rozhovor s polským nestorem fantastické literatury Stanislawem Lemem nebo portrét Delmora Schwartze s povídkou Amerika! Amerika!, zachycující Nový svět jako utopii pro celé generace přistěhovalců.

Z teoretických textů upozorníme na esej amerického kritika a teoretika architektury Aarona Betskyho Osm utopií pro Los Angeles, text zásadního dokumentu Utopie nebo zapomnění Buckminstera Fullera - fenomenální osobnosti, vynálezce, architekta, filosofa, designéra, ekologa a vizionáře. Jako kontrapunkt si můžete přečíst esej Pokrok versus utopie z pera jednoho z nejvlivnějších západních marxistů Fredrica Jamesona.

Ve speciální barevné příloze Vize a projekty současné architektury představujeme v rozhovoru Jana Kaplického (Future Systems), nizozemské studio MVRDV a další významné architekty (Rem Koolhaas, Zaha Hadid, Diller + Scofidio, Nox).


časopis RAKETA

RAKETA 40 / Slavnostní číslo

Projekty

Daruj Raketu RAKETA  - časopis

Doporučujeme

LABSHOP kamenné prodejny Facebook Rakety