Ačkoliv si Vincent van Gogh (1853–1890) nepsal deník, málokdo – a to pravidelně, téměř každý den – svěřoval papíru s takovou výmluvností a vášní své pocity a myšlenky jako on. Jeho průběžným „deníkem“ byly stovky dlouhých dopisů bratru Theovi, rodičům, sestře Willemieně, příteli Van Rappardovi a mnoha jiným. Listy, které opatřoval bezpočtem kreseb a náčrtků, znamenaly ve Van Goghově převážně osamělém životě často jediný kontakt s okolním světem. Zároveň mu poskytovaly prostor k rozhovorům se sebou samým, k vyjádření názorů na život a umění, k projevům radosti nebo vzdoru, někdy také k výkřikům zoufalství a beznaděje.
„Ať je to, jak chce, ať se lidem líbí, nebo nelíbí, co dělám, já pro sebe nevidím žádnou jinou cestu, než tak dlouho zápasit s přírodou, až prozradí své tajemství.“ (1885, Vincent van Gogh)
Legenda:
vyšlo - k dostání
vyšlo - rozebráno
plánovaný titul
Napsal
Autor | Název | Rok | Dostupnost |
---|---|---|---|
Vincent van Gogh | Deník v dopisech | 2012 | ![]() |