Vykopávka

Max Andresson

VYKOPÁVKA

Komiksový epos začíná vcelku nevinně, hlavní postava jede navštívit rodiče a sourozence. Když však dorazí na místo, kde rodina bydlela, zjistí, že tým podivných archeologů ze země právě vykopává pozůstatky domu. Na rodné hroudě již bylo založeno archeologické muzeum vykopávek, kde se hrdinova rodina stává hlavní atrakcí. Klubko nečekaně očekávaných událostí se začne rozmotávat a oživlá rodina se hrdinovi začne bez okolků vnucovat do života. Objevuje se sundavací penis, mrtvola pod stolem, okna k pornofilním sousedům, pokoutní laťkové sprchy uprostřed restaurace, máma jakožto přemoudřelá siamská dvojčata, stáda násilných stromů…

Autor na knize pracoval přes osmnáct let a nechal se inspirovat vlastními zážitky ze snů. Vykopávka nejprve vycházela po kapitolách v autorově seattleském periodiku Death and Candy a ve švédském komiksovém měsíčníku Galago, knižně byla poprvé publikována v roce 2016 ve Stockholmu.

Ze švédského originálu přeložil Jonáš Thál.

380 stran, formát 150x200, šitá měkká vazba

Vydalo nakladatelství Labyrint

395 Kč , ISBN: 978-80-87260-82-1

Koupit

Recenze:

„Hned po několika stranách se na sebe začnou vrstvit nepříjemnosti a bizarní zvrácenosti a atmosféra houstne. Zkoušeli jste někdy dýchat čistý uhelný dehet? Po stovce stran Vykopávky se tak budete cítit. Ještě nikdy ale nebyla tíseň tak vtipná.“

Ondřej Pešek, fanzine.cz, 18. 11. 2016

„Andersson tu opět používá osvědčenou metodu: obnažit vše, co provokuje, sex, vyměšování, nahotu. Až na dřeň a v takovém množství, až se vytratí původní významy a nastoupí nové. Zvrhlé se stává humorným, morbidní roztomilým, odporné naopak banálním… Hra, na kterou čtenář musí přistoupit, pokud se chce jeho postpunkovou podzemkou svést. Zastavuje ve stanicích Paradox, Sarkasmus a Temné fantazie, ale ne nutně v tomto pořadí.

Kateřina Čopjaková, Respekt 47/2016 (21. 11. 2016)

„Švédský kreslíř se na scénu vrací velkolepě pojatým komiksovým románem, který charakteristickou robustní linkou vypráví bizarní překotnou historku, inspirovanou sny. Či spíše nočními můrami.“

Pavel Mandys, iliteratura.cz, 17. 12. 2016

„Zapomeňte na všechno, co vás o komiksu kdy učili. Alespoň o takovém, který konečně začíná ve velkém zaplňovat regály českých knihkupectví. Vykopávka ve srovnání s nimi vypadá, jako by přicestovala z úplně jiné, dosud neobjevené galaxie. Hrdinové nejsou rozervaní, neutíkají před vlastní temnou minulostí, nemají žádné nadpřirozené schopnosti ani potřebu zachránit / zničit svět a rozhodně nemají kápi. Jsou to úplně normální lidé, kteří zapadli do vlastního freudovského podvědomí, ve kterém je všechno, osoby nevyjímaje, opakovaně rozsekáváno na kousky a zase slepováno zpět.“

sarden.cz, 5. 3. 2017

„Vykopávka představuje autorův návrat na undergroundovou scénu a slibuje pořádný nářez v ujetém a nezapomenutelném stylu…“

Petra Slováková-Dostálová, casopisxb1.cz, 26. 1. 2017

„Kniha Vykopávka není pro každého, ale to žádná Maxova kniha. Musíte se s tím smířit a je jasné, že do knihy byste měli jít hlavně ve chvíli, kdy chcete číst něco jiného, kdy chcete zažít něco nového. A rozhodně zažijete. To, co vás zde čeká, je naprosto nečekané, nepředstavitelné, zvláštně úchylné, ale pořád do jisté míry krásné.“

Martin Štefko, kritiky.cz, 14. 3. 2019

„Vykopávka přináší nejčistší snové umění. Naraci s prakticky nulovou linkou, vynořující se a mizející postavy, proměny prostředí jen v jednom ohlédnutí i spoustu bizarních sexuálních scén. „Někdy se to stává, víš. V určitém bodě se všechno obrátí a pak je to jakoby naruby,“ říká jedna z postav komiksu. Příběh se podobně jako v Lynchově Lost Highway i tady neustále obrací, a tak je nakonec stejně nutné po dočtení tím obrovským svazkem ještě alespoň zalistovat.“

Václav Maxmilián, Host, h7o.cz, 30. 5. 2017